Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Univerzální překladač

Překlad (translations)

Czech English French German Italian Polish Russian Spanish

Návštěvnost

Návštěvnost:

Počítadlo přístupů

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Vznik obce

 

Kaznějov je dáván do souvislosti se založením Plaského kláštera v roce 1 145, kdy zde počala vznikat osada. Řád cisterciáků měl ve svých stanovách kolonizování krajiny. V první polovině třináctého století zde klášter založil poplužní dvůr obhospodařovaný poddaným lidem. Byl opevněn jako tvrz a při něm byl velký ovčín. Podle některých údajů stávala tvrz na místě dnešní usedlosti č. 8 na návsi (U Beránků). Před první polovinou 14. století fungoval jako režijní zařízení kláštera. (Dok.: Vyjádření k určení letopočtu první historické zprávy obce Kaznějov - Archiv Plasy)

V roce 1345 rozhodl opat, aby byl klášterní dvůr zrušen a místo něj zde lokována ves. Z hospodářských provozů kláštera na lokalitě měl zůstat pouze panský ovčín. Rychtářem zde ustanovil Petra z Kralovic. Ten dostal za úkol vystavět v Kaznějově ves o rozloze 16 lánů, každý lán 0 40 jitrech (Jitro = 2837 m2 = 28 a). Patnáct lánů bylo poplatných, jeden držel rychtář svobodně. Navíc obdržel právo postavit u Kaznějova na klášterním rybníce mlýn (pod cihelnou u Šteflů).

Pro poznání podoby vsí 14. století je důležité určit skicu Kaznějova, která zobrazuje krátkou ulicovku s oboustrannou zástavbou. Tato ulicovka odpovídá členěním parcel 0 16 statcích. Petr později předal rychtu se souhlasem opatovým Protivovi v Volfštejna, který se usídlil jako rychtář plaského kláštera v Kaznějově. Roku 1418 byl rychtářem Hrdoň z Dubnian.

Císař Zikmund potřeboval mnoho finančních prostředků k vedení války proti husitům. Rozprodával statky a nerespektoval ani klášterní majetek. Cisterciákům zabral mnoho vsí a rozprodal je šlechticům. Kaznějov prodal roku 1421, a to dvakrát. Pánům Kolovratům Libštejnským a Burianovi z Gutštejna. Vznikl spor a páni Gutštejnové, kteří sídlili na hradě Gutštejně a Dolní Bělé, spor vyhráli. Tak připadl Kaznějov na 200 let k Dolní Bělé. V husitských dobách, kdy byl zpustošen plaský klášter, bylo v Kaznějově spáleno šest statků a zanikla úplně obec Újezd, která stávala v místech dnešní Staňkovy hájovny. Roku 1555 prodali Gutštejnové dolnobělské panství Šebestiánu Markvartovi z Hrádku, purkrabímu karlštejnskému. Tak dostal Kaznějov nového pána.

Po nezdařeném povstání v roce 1618 a po bitvě na Bí1é hoře v roce 1620 propadly majetky odbojných stavů konfiskaci. Tak se stalo i Markvartům. Kaznějov a pustý Újezd koupil od Královské komory pan Vilém z Vřeskovic, ale na císařovo přání byl opět vrácen klášteru roku 1622. Za třicetileté války byl v Kaznějově vypálen jeden statek a.rychta. V berní rule z roku 1654 je uvedeno 8 usedlostí, panský mlýn a ovčín. Podle pozemkové knihy Klášterské rychty Kaznějova z roku 1664 tu bylo 24 usedlostí.

Po třicetileté válce, která skončila uzavřením mírové dohody ve Vestfálsku roku 1648, bylo území Čech značně poškozeno. Český sněm se snažil získat přehled o škodách vzniklých válkou, o stavu gruntů schopných hospodařit, o počtu usedlíků, polí osetých i neosetých, stavu dobytka apod. Proto vydal roku 1654 nařízení o sestavení berní ruly. V té době náležela naše obec do Plzeňského kraje, pod panství Kaceřov, které patřilo plaskému klášteru řádu sv. Benedikta. Podle tohoto soupisu hospodařili v obci sedláci Jiřík Karásek, Jiřík Jindra, Jan Ulhol, Martin Kučera, Bartoň Mates, Bartoň Fousek, Jakub Karlovic, Matěj Jindra a Matěj Kovář. Byl tu také pustý panský mlýn.

Tereziánský katastr z let 1713 - 1718 přihlíží nejen k soupisu poddanské půdy, ale eviduje i půdu panskou. V té době žili v obci sedláci Mates Karásek, Jan Jindra, Rosin Uhrin, Hanuš Kučera, Andreas Motis, Vít Fousek, Bárta Karlovec, Mates Němec, Kašpar Hanzlíček, Hans Lukáš, František Čása a chalupníci Šimon Maděra, Šimon Mareš, Mates Fabián a Václav Daniek.

V roce 1785 byl založen Katastr Josefa II. (též Josefínský). V obci byli sedláci Jan Motis, Martin Daniek, Tomáš Čása, Jan Hanzlík, Šimon Němec, Vojtěch Mareš, Jakub Beránek, Štěpán Královec, Vojtěch Kožišek, Matouš Hanzlíček, Mikuláš Urbari, Tomáš Babor, Jakub Královec, Martin Hanzlíček a Matěj Koudela. Katastr stabilní (stálý) platí od roku 1860. Popisuje a sepisuje všechny části obce, nevynechává ani silnice, stezky, polní cesty, pěšiny, parcely a neužitečné plochy. Stabilní katastr platí jako základ zeměměřičského podkladu dodnes. Zhruba kolem poloviny minulého století žili v obci tito usedlíci nebo gruntovníci: Antonín Motis, Jiří Kondel, Matěj Hanzlíček, Václav Hanzlíček, Martin Karlovec, Jan Henžlík, Jan Urban, Jakub Hanzlíček, Antonín Karlovec, Matěj Kožišek, Jan Karlovec, Václav Patejdl, Václav Kožišek, Antonín Němec, Martin Henžlík, Václav Kožišek, Martin Hanzlíček, Matěj Karlovec, Martin Daniek (domkář), Vojtěch Čása, Martin Hanzlíček, Antonín Motis a Martin Šebek.

 

rybník s návsí v roce 1923